Moje budoucí povolání
Když se zamyslím nad tím, co bych chtěla v budoucnu dělat, napadá mě spousta věcí. Nejprve se mi do hlavy nahrnou takové ty dětské sny jako princezna, prodavačka a třeba i herečka nebo učitelka.
Postupem času si člověk uvědomí, že stát se princeznou je nerealizovatelný sen. Dále pak herečka, alespoň v mém případě, je také nereálná. Ovšem stát se učitelkou se mě drží už od prvních školních dní. A různé dětské hry na školu mě v tom, že chci učit, jen utvrzovaly. V osmé třídě mě ale chytla taková chvilková mánie...no chvilková, drželo se mě to celý rok. V tu dobu jsem se chtěla stát bytovým architektem.
Když jsem si pak ale vybírala střední školu, nechala jsem stavební průmyslovky průmyslovkami a rozhodla se pro gymnázium. A jestli jsem udělala dobře? To se sama sebe ptám pořád. A ještě před pár lety jsem se dokonce neustále ptala, zada tuto školu můžu vůbec zvládnout? A nyní je gymnázium už za mnou, úspěšně jsem složila maturitu a je přede mnou další překážka - vysoká škola.
O tom, jak bude probíhat či jak dopadne moje studium na VŠ se budu moci zamyslet zase až za pár let. Ted jsem totiž zatím jen na začátku tohoto dalšího mezníku mého života.
